Tragický 5. srpen roku 1995 si připomněli v Rožmitále na Šumavě

1. srpen 2020, Rožmitál na Šumavě – přesně v 10 hodin a 30 minut, průletem dvou stíhačů JAS 39 Gripen z Čáslavské základny, začala pietní vzpomínka na kamarády, spolubojovníky a kolegy podporučíka in memoriam Petra Valeše a podporučíka in memoriam Luďka Zemana. Každoroční vzpomínková akce na vojáky, kteří jako příslušníci zahraniční mírové mise UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie, padli na pozorovacím stanovišti TANGO 23 „Repetitor“ při plnění operačního úkolu dne 5. srpna 1995.

To sobotní ráno se stalo a dodnes je jedním z nejsmutnějších dnů pro Armádu České republiky i pro všechny blízké a kamarády těchto vojáků. Proto se každoročně, vždy první srpnový víkend, schází jejich rodina, kamarádi, spolubojovníci i další váleční veteráni a hosté, aby si připomenuli hrdinství padlých a vzdali čest jejich památce. Pokaždé je toto setkání organizováno bývalými spolubojovníky, veterány a kamarády, avšak v letošním, jubilejním, se na žádost hlavních pořadatelů kpt. Mgr. Jaroslava Kabeleho a rtm. Romana Čelanského, výrazněji angažovala i Armáda České republiky, která k účasti a zabezpečení důstojného průběhu aktu vyslala sextet Vojenské hudby, čestnou jednotku a jednotku k provedení čestné salvy.

Význam letošní 25. výročí tragické události podtrhl i seznam významných hostů. Za Generální štáb byl přítomen tehdejší velitel pozorovacího stanoviště Tango 23 Repetitor, nyní ředitel sekce plánování schopností MO generálmajor Ing. Jaromír Alan MSc., dále ředitel Krajského vojenského velitelství v Českých Budějovicích plukovník generálního štábu Ing. Alois Urban, starostka obce Rožmitál na Šumavě paní Alena Ševčíková, 1. místopředseda Sdružení válečných veteránů pplk. ve výslužbě Ing. Ladislav Sornas, za Světovou asociaci modrých baretů její prezident pro Českou republiku Ing. Karel Černoch, bývalý velitel praporu UNPROFOR v letech 1995 – 1996 pplk. Ing. Ľudovít Cirok, za Československou obec legionářskou předseda jihočeského sdružení prap. Mgr. Bohumír Tomášek DiS.

 V průběhu pietního aktu byla pod pamětní deskou ppor. i. m. Petra Valeše, která je instalována na místním obecním úřadě, slavnostně odhalena certifikovaná „lavička válečných veteránů“ a položeny květiny k uctění jeho památky. Po minutě ticha za padlé bojovníky, zaznění „Večerky“ a čestných salv zaznělo několik slavnostních projevů, kdy zejména generálmajor Alan, po předání pozdravu od nepřítomného NGŠ, zavzpomínal na tragickou událost, vyzdvihl statečnost a profesionalitu vojáků pod působících v misi UNPROFOR a v závěru neopomněl zdůraznit hloubku lidské tragédie a zaplacení ceny nejvyšší, když řekl: „Za dosažení míru v Evropě, pod vlajkou Spojených národů, dali vše, co mohli, dali svůj život. AČR si jejich oběti hluboce váží a nikdy na ni nezapomene. Stejně tak my, jejich spolubojovníci a kamarádi.“ V závěru projevu pak ještě jednou zdůraznil, že „události z 5. srpna 1995 nás semkly a vytvořily z nás kamarády na celý život. Skupinu lidí, kteří se každoročně scházejí k uctění památky svých padlých kamarádů. Proto i dnes říkám: Petře, Luďo, jste tu stále s námi, nikdy na vás nezapomeneme. Čest Vaší oběti. Čest Vaší památce.“

Po ukončení všech proslovů a zaznění státní hymny se všichni shromážděn, spolu s čestnou stráží přesunuli na místní hřbitov ke hrobu ppor. i. m. Petra Valeše, kde za tónů Večerky  položili květiny a věnce. Poté již neformálně, dle zažité tradice za doprovodu kytary, zazněly dvě Petrovo oblíbené písničky od Michala Tučného. Následující mši za padlé vojáky v místním kostele doprovodil přítomný sextet Vojenské hudby a důstojně ji za hojné účasti celebroval vojenský kaplan ze Strakonického útvaru kpt. Mgr. Michal Balek.

Autor textu kapitán Mgr. Petr Daňhel